Jdi na obsah Jdi na menu
 


Národní přírodní památka Švařec

19. 1. 2007

Národní přírodní památka Švařec

 

 

 

Katastrální území: Koroužné, Švařec

Okres: Žďár nad Sázavou

Výměra: 11,94 ha

Nadmořská výška: 370 - 495 m

Vyhlášeno: 1985

 

Národní přírodní památka Švařec se nachází nedaleko Štěpánova nad Svratkou na jižně exponovaném příkrém, kamenitém svahu nad stejnojmennou obcí.

 

Geologické podloží je velmi pestré, je budováno proterozoickými horninami moravika. Jsou to především drobnozrnné biotitické a biotit-muskovitické pararuly, místy s granátem a granátické pararuly, muskovitické a muskovit-biotitické kvarcity a kvarcitické ruly, svory až fylity, převážně grafitické. Místy zpestřené vápenci, kvarcity, grafity a krystalickými vápenci.

 

Charakter území udávají rozptýlené porosty jalovce obecného (Juniperus communis) a suchomilné krátkostébelné trávníky třídy Festuco-Brometea s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola). Na vápencích a hlubších půdách rostou společenstva svazu Bromionválečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum).

Dále se zde nacházejí křoviny tvořené především trnkou (Prunus spinosa). Na okrajích rezervace jsou vysazeny borové a smrkové lesy, se zbytky původních lesních druhů v podrostu ­ např. orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), ostřice prstnatá (Carex digitata), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

 

Významný je výskyt ohrožených druhů vstavačovitých (Orchidaceae):

- z nichž nejvzácnější je kriticky ohrožený švihlík krutiklas(Spiranthes spiralis) ­ Švařec je jedna ze dvou posledních lokalit tohoto druhu v ČR.

- na Švařci roste také početná populace vstavače kukačky(Orchis morio)

- ze vstavačovitých zde roste ještě pětiprstka žežulník(Gymnadenia conopsea) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha)

Najdeme zde i další vzácné teplomilné druhy rostlin jako např.: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis),vítod chocholatý (Polygala comosa), jehlice trnitá (Ononis spinosa), tolice srpovitá (Medicago falcata), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), modřenec chocholatý (Muscari comosa), voskovka menší(Cerinthe minor), chrpa porýnská (Acosta rhenana), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), skalník celokrajný(Cotoneaster interegrimus), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica)

  

Zachovalá rostlinná společenstva na Švařci hostí řadu stepních druhů hmyzu např.:

- vřetenuškyZygaena carniolica, Z. loti, Z. angelicae, hnědáska květelového (Melitaea didyma), soumračníka čárkovaného (Hesperia comma), modráskyCupido minimus, Polyommatus coridon a P. daphnis,píďalkySelidosema plumarium a Scotopteryx bipunctaria

- vzácné druhy modrásek černoskvrnný (Maculinea arion),střevlíčekLicinus depressus, chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) a kozlíček písečný (Dorcadion pedestre), nosatciMecaspis alternans a Minyops carinatus.

- chráněné druhy brouků chrobák vrubounovitý,svižník polní (Cicindela campestris) a střevlík měděný (Carabus cancellatus).

 

Z obratlovců zde žijí např. ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka hladká (Coronella austriaca) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

 

V současné době je prováděna redukce křovin v minulosti neobhospodařovaných částech rezervace s cílem obnovit stepní charakter lokality s vtroušenými jalovci a křovinami. Na území NPP Švařec byla obnovena pastva ovcí (území vždy sloužilo jako pastvina), případně se bude kosením potlačovat expandující třtina křovištní.

 

 

KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

 

Na okraji rezervace v její dolní části se nachází kaple nejsvětější trojice z 16. století, která vznikla poblíž středověkých galenitových dolů. V okolí i přímo v rezervaci je možné ještě dnes nalézt stopy po dolování.